Je to už nějaký ten pátek, co jsem na střední škole, kolem roku 1999, začal programovat první dynamické stránky v PHP 3. Do jisté míry za to mohl Jirka Kosek a jeho úplně první knížka o PHP na světě. Po jejím přečtení jsem nabyl dojmu, že dokážu naprogramovat úplně cokoliv.
V té době ještě neexistovaly dnes známé systémy na správu obsahu jako WordPress nebo PrestaShop. Já, jako nadšený student, jsem si chtěl vytvořit vlastní redakční systém pro školní časopis – a tím to pro mě všechno začalo.
Začátky s PHP: Once Upon a Time in Web Development far far away
PHP, tehdy jako zkratka pro Personal Homepage, bylo velmi snadné nainstalovat i na Windows. Jeho jednoduchá integrace do Apache a silná propojenost s MySQL databází mi tehdy umožnily začít tvořit jednodušší dynamické stránky a postupně se zaměřovat i na interní informační systémy.
Programování jsem nestudoval, byl jsem samouk – a podle toho taky můj kód vypadal. To byla ostatně jedna z velkých nevýhod PHP. Tenkrát, stejně jako dnes, můžete snadno začít psát skripty a oživovat základní webové stránky, ale pokud se včas nenaučíte správné postupy, snadno se zamotáte do špagetového kódu tak, že vám nepomůže ani létající špagetové monstrum.
VPS Centrum
Vyzkoušejte zdarma naši aplikaci pro správu serveru a domén. Budete si připadat jako zkušený administrátor.
Od objektu ku objektu: Nikdo nesmí stát, nebo nebudu psát!
S příchodem PHP 4 a jeho „něco jako objektů“ začalo PHP získávat stále větší popularitu. Na českém i zahraničním trhu vznikalo stále více poskytovatelů hostingu, kteří často nabízeli i drobný prostor zdarma na subdoménách třetího řádu pro vyzkoušení vlastních projektů. V roce 2004 přišla verze PHP 5, která se stala standardem na dalších téměř deset let. PHP skupina dokonce přeskočila plánovanou verzi 6 a rovnou vydala revoluční PHP 7.
Mezitím se výrazně posunul celý open source svět. Začaly vznikat nové frameworky, které usnadňovaly integraci PHP do korporátního světa – například Zend, Symfony, Laravel. Objevil se Composer, nástroj pro správu závislostí a snadnou instalaci a aktualizaci balíčků. V Česku se zrodil Nette Framework od Davida Grudla, jehož česká dokumentace umožnila snadnější vstup do světa dynamických webových aplikací.

Když se vývojáři spojí, vznikají velké věci
Dnes existuje mnoho open source projektů, které se udržely dodnes a staly se stálicemi internetu. I díky nim má PHP na starosti více než 70 % provozu webových stránek. Mezi nejznámější patří WordPress, Drupal, Magento, PrestaShop, MediaWiki, Moodle a další. PHP se však využívá i pro tvorbu aplikací – skvělým příkladem je český Adminer, nástroj pro správu SQL databází.

PHP si oblíbili i velcí hráči – například Facebook, Spotify nebo Slack. Facebook dokonce pro své potřeby rozvinul PHP do vlastního jazyka Hack.
S příchodem PHP 7 v roce 2015 získal jazyk příval nové energie – zvýšila se rychlost, snížila paměťová náročnost a PHP se z chaotického jazyka 90. let přeměnilo na dospělý a stabilní ekosystém.
S verzí PHP 8 se přidala větší důležitost typování a dnes se dá říct, že PHP je historicky v nejlepší kondici vůbec. Stále se aktivně vyvíjí, má silnou podporu open source komunity a vznikají kolem něj nástroje, které ho ještě posilují – například PHPStan.

Freelo - Nástroj na řízení úkolů a projektů
Přidej se, pozvi svůj tým a klienty, rozděl práci a sleduj, jak se úkoly dají do pohybu.
Vývoj PHP nikdy nespí, ale starý kód stále běží
Dnes máme stabilní verzi PHP 8, konkrétně nejnovější 8.4. V posledních letech se ustálila délka podpory jednotlivých verzí – bezpečnostní aktualizace jsou poskytovány až 4 roky. To znamená, že aktuální PHP 8.4 bude oficiálně podporováno až do konce roku 2029.
Jednou z velkých výhod PHP je zpětná kompatibilita – mnoho aktualizací nevyžaduje žádné nebo jen minimální úpravy kódu. Někdy pomůže i nástroj s upgradem, například Rector. A pokud by přepisování bylo příliš náročné, PHP umožňuje provoz i starších verzí, například PHP 5.6.
I když už pro starší verze PHP nejsou dostupné bezpečnostní záplaty, některé firemní informační systémy jej stále využívají v bezpečně izolovaných prostředích – například na vlastní síti za VPN, provozované na virtuálním serveru. Není to ideální řešení, ale v některých případech je to jediná možnost, pokud z jakéhokoli důvodu není možné investovat do úprav zdrojového kódu.

Co dál? Kam PHP směřuje?
Za posledních deset let se webový vývoj výrazně změnil. Objevilo se mnoho JavaScriptových frameworků pro tvorbu single-page aplikací – například React.js, Vue.js nebo Svelte.js. Ty se dnes často generují na serveru pomocí Node.js a jejich provoz už dávno neznamená jen nahrání souborů na FTP.
Mohlo by se zdát, že v tomto světě pro PHP už není místo. Ale opak je pravdou. Jen se čím dál více odděluje vývoj backendu (zpracování dat) a frontendu (prezentace obsahu). A právě zde má PHP stále své pevné místo, například díky Laravelu, který přináší nové postupy, jak snadno tyto dva světy propojit.
Pěknou přednášku o historii PHP si připravil v Ostravě na Techmeetupu David Chodúr:
Závěrem
Těším se, kam až se PHP jako jazyk a platforma bude dál ubírat – a na další open-source projekty, které nad ním vzniknou. PHP stále zůstává klíčovým hráčem v oblasti webových aplikací a renderování webových stránek. A stejně jako poslední dvě dekády, s příchodem nové verze PHP zaplavuje internet i hromada memů, které si vtipně z PHP utahují 🙂
