Adam Martiška stojí za technickou páteří TEDx Prague a festivalu Habrovka. Dva projekty, kde nikdo nedostává zaplaceno, deadliny si hlídá každý sám a přesto to vypadá profi.
V další epizodě podcastu Na hraně kódu jsme si s ním povídali o tom, co si firmy můžou vzít z neziskovek, kde má dobrovolnictví největší technologický dluh a proč Adam radši vytáhne blok a tužku, než aby se u všeho spoléhal na AI.
TL;DR, pro ty kteří neradi čtou
- Lidi v práci drží lidé, ne peníze ani prestiž – platí to ve firmě i v dobrovolnické organizaci.
- Vyhořet jde i v neziskovce. Možná tam i snáz, protože ten vyšší smysl člověka přiměje jet pořád dál.
- Technologický dluh neziskovek = zastaralé maily, hesla po WhatsAppu, žádná dvoufázovka, sdílené disky bez auditu.
- Google Workspace pro neziskovky přes TechSoup je často první krok, který šetří desítky hodin práce.
- AI je užitečná na sumarizaci a přípravu schůzek. U psaní textů je to pořád dost znát – Adam ji používá víc na intro briefy než na finální obsah.
- Co si přenést z firem do nezisku: zápisy, action points, jeden zdroj pravdy.
- Co si přenést z nezisku do firem: volnost, prostor pro pet projects, kulturu, kde lidi chtějí být.
VPS Centrum
Vyzkoušejte zdarma naši aplikaci pro správu serveru a domén. Budete si připadat jako zkušený administrátor.
Yes man, blok a tužka
Adamova kariéra v TEDxu začala větou „Hele, nezorganizoval bys afterparty?“ Přiznává, že neměl tušení, že má jít o akci pro 450 lidí, navazující na hlavní program ve Fóru Karlín, kde tehdy sedělo 1 200 diváků. Říct ano mu trvalo zhruba minutu. Litovat začal deset minut před začátkem. A šest let poté je rád, že do toho šel.
To je vlastně mikrokosmos všeho, co následovalo. Adam prošel rolemi od afterparty produkce přes opravy webu, řešení nefunkčních e-mailů, migraci celého Google Workspace, eventovou produkci až k moderování hlavní stage.
Není to tak, že já bych celej život byl technik. Já jsem dělal historicky v projektovém managementu a teď zase dělám projekťáka.
Dobrovolnictví ho ale nadobro odnaučilo jednu důležitou věc – spoléhat se jen na hlavu.
Co není napsaný, to okamžitě zapomenu.
Přiznává. Proto má kalendář, šest různých účtů s odlišnými barvami, propojený TO-DO list, blok, tužku a zápis z každé schůzky. Když si dnes dohodne s někým úkol, do hodiny už je v kalendáři s deadlinem.
Pro projekťáka to není žádná novinka. Jenže v dobrovolnickém prostředí, kde lidi přicházejí na sraz v osm večer po práci, po partnerovi nebo po mazlíčkovi, je systém pudem sebezáchovy. Jinak projekt zbankrotuje na tom, že dvě skupiny pracují půl roku na stejné věci a ani o sobě nevědí.
Co si firmy můžou vzít z neziskovek
Adam právě dočítá knihu Enshittification od Cory Doctorowa – studii o tom, proč se digitální produkty časem zhoršují pro všechny kromě platforem. Z té knihy si vzal jeden konkrétní detail: Google v začátcích povolil zaměstnancům 20 % pracovní doby na vlastní by produkty. Z toho vznikl Gmail.
Něco takovýho mi přijde docela zajímavý dát do každé firmy. Volnost vybočit z kolejí, ale kontrolovaně. V dobrovolnické organizaci to funguje samo. Lidi si zkoušejí role, na které by se ve firmě nikdy nedostali. A právě tahle možnost si zkusit cokoli je jeden z důvodů, proč jsem v TEDx vydržel šest let.
Druhá věc, kterou si firmy můžou půjčit: kultura, kde lidi chtějí být.
Adam to pojmenovává otevřeně – je mu jedno, na čem bude pracovat, hlavně chce být s lidmi, se kterými to dává smysl.
Firmy, které tohle podceňují, riskují odchody, na které neumí reagovat. Firmy, které to drží, zase často přehlédnou, že kultura není volňásek ani pingpongový stůl, ale výsledek toho, koho do týmu pustíte a koho z něj naopak nepustíte.
Co si neziskovky můžou vzít z firem
Druhým směrem to funguje stejně dobře. Adam si do TEDxu i do Habrovky přinesl drobné, ale klíčové procesní zvyky:
- Zápisy ze schůzek. A ne jako rituál pro rituál – konkrétně „meeting notes“ plus „action points“, ideálně se zapisovatelem, který není on sám.
- Jeden zdroj pravdy. Místo, kde tým ví, že tam najde info o eventu, ceny vstupenek, jména, deadliny.
- Strukturovaná komunikace. Slack, ne WhatsApp + Messenger + e-mail najednou. Když lidi obejdou, je škoda té neplacené práce a energie, když se pak něco děje mimo hlavní kanály.
Důležitý dovětek: přeprocesování není dobré v zisku, ani v nezisku. Adam to potvrzuje sám. Procesy mají sloužit lidem, ne obráceně. Ve firmě to znamená: nezavádět tooling, na který nikdo nemá kapacitu se ho naučit. V neziskovce: nepřidávat schůzku, která duplikuje jen to, co stačí napsat do Slacku.
Technologický dluh, který jste možná taky zdědili
Tohle je část, kde si i tech lidi z firem můžou udělat poctivou inventuru. Adam jmenuje konkrétní situace, na které u dobrovolnických projektů narazil:
E-maily, co jednoduše nechodí. V jedné organizaci se ukázalo, že e-maily běží na zastaralém mail serveru, který v půlce případů nedoručil ani odchozí poštu. Po migraci na Google Workspace pro neziskovky se zpětně objevilo padesát mailů za poslední dva roky, které ve spamu čekaly na odpověď.
Sdílení hesel přes WhatsApp a Messenger. Klasika. Někdo to pošle do skupiny, někdo si to pak zazálohuje, hesla žijí vlastním životem na pěti zařízeních a v patnácti chatech. Když se něco pokazí, neumíte zjistit, kdo měl přístup, protože sdílené centrum přístupů prostě neexistuje.
Zmizelá data ze sdíleného disku. Po jedné takové události začal Adam vyžadovat dvoufázovku napříč týmem. Dva měsíce dal lidem, aby si ji nastavili sami. Pak strávil další půlrok tím, že lidem generoval jednorázové kódy.
Free tarify, které vás dohoní. Slack v bezplatné verzi přestane zobrazovat starší zprávy. Pro tým, který se přirozeně otáčí, to znamená, že historie projektu zmizí přesně tam, kde ji potřebujete.
Co s tím?
Adam doporučuje TechSoup.cz – českou odnož celosvětové sítě, která neziskovkám zprostředkovává software zdarma nebo za výrazně sníženou cenu. Jednoduše napíšete podpoře libovolného nástroje, řeknete, že jste nezisková organizace a často se to vyřeší.
Druhá věc: dvoufázové ověření mějte na všem, co má potenciál být napadeno. Třetí: mějte definovaný jen jeden komunikační kanál, ze kterého se nesmí utíkat, i kdyby na chvíli šel WhatsApp rychleji.
Lidé > peníze
Adam neumí citovat konkrétní studii, ale opírá se o opakované zjištění: lidé končí v práci hlavně kvůli lidem. Ne kvůli platu. Ne kvůli benefitům. Ne kvůli práci samotné. Kvůli tomu, jaký mají vztah s těmi, se kterými ji dělají.
V dobrovolnické organizaci je tahle pravda obnažená do kosti, protože jiný motivátor tam často není. Žádná prémie za splněný deadline, žádný roční bonus, žádná akcie. Co tam je, je banda lidí, která chce udělat něco kvalitního. Když z týmu odejde dobrá nálada, odejde s ní úplně všechno.
Tohle je možná nejcennější přenositelná lekce do firem: kultivovat tým není volnočasová aktivita HR. Je to to nejdůležitější rozhodnutí, které jako vedoucí děláte. Adam si v TEDxu ten princip ověřuje šest let. Stojí za přemýšlení, kolik z nás by ho zvládlo aplikovat na vlastní agenturu, eshop nebo IT oddělení.
AI a automatizace nejsou všechno
Když přišla otázka na AI a automatizaci, Adam si vytáhl blok a tužku. Symboliku nezamýšlel.
Jeho vztah k AI je střízlivý: používá ji na přípravu schůzek, sumarizace a intro briefy. Na finální texty pro sociální sítě nebo komunikaci se k ní vrací jen vzácně. Argument:
Je to čím dál víc vidět. A ti lidé to začínají řešit.
U plánování eventů AI zatím nepomáhá.
My už máme nějaké postupy. Větší mezery máme jinde. Pro tým o 10 lidech to dává smysl. Pro akci pro 10 000 lidí možná už ne.
Praktická pointa pro firmy, které honí AI strategii: najděte si v kalendáři týden, kde AI nepoužijete, a podívejte se, co je tam reálně třeba. Možná zjistíte, že problém není v generování textu, ale v tom, že nikdo neví, kdo má co komu poslat.
Freelo - Nástroj na řízení úkolů a projektů
Přidej se, pozvi svůj tým a klienty, rozděl práci a sleduj, jak se úkoly dají do pohybu.
FAQ
Jak motivovat dobrovolnický tým, když nemůžu nikomu zaplatit?
Komunita, smysl a kultura. Přístup k zajímavým lidem a možnost zkusit si role, které byste si ve firmě nezkusili. Vyšší smysl práce. A dobrá nálada v týmu, která vydrží i průběžné odchody.
Co je první věc, kterou by měla neziskovka udělat se svou IT infrastrukturou?
Zaregistrovat se přes TechSoup.cz a získat Google Workspace pro neziskovky. A pak zapnout dvoufázovku na všech kritických účtech a pak zrevidovat, kde jsou uložená hesla a komu je sdílíte.
Jak se nevyhořet při práci, kterou dělám zadarmo?
Adam radí střídat aktivity, dávat si pauzy mezi projekty a otevřeně mluvit o kapacitě v týmu. Vyhořet jde i v neziskovce, někdy snáz, protože vyšší smysl člověka nutí jet pořád dál.
Pomáhá AI při plánování eventů?
Při plánování moc ne. Při přípravě schůzek, sumarizaci e-mailů a tvorbě intro briefů, tam ano. Adam k AI psaní finálních textů přistupuje opatrně, protože je práce AI hodně vidět.
Co si firmy můžou vzít z neziskovek?
Volnost vybočit z kolejí, kulturu, kde lidi chtějí být, a fakt, že nejsilnější motivátor často nejsou peníze, ale lidi v týmu.
Co si neziskovky můžou vzít z firem?
Zápisy a action points, jeden zdroj pravdy a definovaný komunikační kanál. Pozor ale na přeprocesování – procesy mají lidem sloužit.
Co znamená technologický dluh v kontextu neziskovky?
Zastaralé mail servery, hesla v chatech, žádná dvoufázovka, audit přístupů, který reálně nikdo nečte, sdílené disky bez kontroly. Často se to dědí po předchozím dobrovolnickém správci, který už dva roky není v týmu.
Vyplatí se přejít na placené verze nástrojů?
Pro neziskovku má smysl nejdřív zkusit neziskové tarify (TechSoup, přímý kontakt s podporou). Většinou existují. Placené verze řešte tam, kde free tarif aktivně škodí. Typicky když Slack přestane zobrazovat historii.
