Každý hrdina potřebuje svého úhlavního rivala. Pro Apache jím je v posledních letech právě Nginx – drzý nováček, který si během pár sezón troufl sesadit dlouholetého krále webserverů z trůnu.
V dubnu 2019 (podle Netcraft Web Server Survey) se Nginx poprvé dostal před Apache v počtu obsluhovaných domén. Apache tak přišel o výsostné postavení, které si držel od roku 2005, kdy poháněl bezmála 71 % všech webů. Je ale fér dodat, že Nginx tehdy ještě ani neexistoval – poprvé se ve statistikách objevil až v roce 2008.
Rozdíl v popularitě je ještě výraznější, když se podíváme na TOP 10 000 webů: v roce 2018 běželo 64 % z nich na Nginxu, zatímco Apache obsluhoval pouhých 21 %. Nginx zkrátka musí dělat něco sakra dobře. Pojďme zjistit co.
Apache – zlatá stálice, která jednoduše funguje
Vývoj Apache HTTP Serveru odstartoval už v roce 1993 na Univerzitě v Illinois. Když však následující rok odešel hlavní vývojář Rob McCool, vývoj se výrazně zpomalil. Komunita si ale oblíbený server vzít nenechala a začala ho vylepšovat vlastními úpravami, které dál sdíleli s komunitou.
Apache se mezitím rozrostl o super funkce a moduly. Nabízí podporu SSL/TLS, reverzní proxy, řadu programovacích jazyků a také všemocný mod_rewrite, bez kterého by polovina .htaccess konfigurací ani nefungovala.
Nad tím vším bdí MPM – Multi‑Processing Modules, které určují, jak Apache hospodaří s procesy a vlákny:
- prefork – tradiční, procesově orientovaný model (každé spojení = nový proces). Stabilní, ale žravý.
- worker – hybridní model (procesy + vlákna). Lepší škálování, menší spotřeba paměti.
- event – moderní, neblokující přístup. Umí udržet otevřená keep‑alive spojení bez toho, aniž by zatěžoval CPU.
Správná volba MPM a vyladěná konfigurace dokážou z Apache vyždímat slušný výkon, jinak ale platí daň za dlouhou historii a softwarovou architekturu, kterou je Apache navržený.
Nginx – když vám záleží na rychlosti
Když ruskému adminovi Igoru Sysoevovi nestačil v roce 2001 nový modul mod_accel pro Apache, rozhodl se napsat vlastní server. První veřejná verze Nginx (vyslovuje se „engine‑x“) vyšla v roce 2004 s ambiciózním cílem: zvládnout 10 000 současných spojení a přitom žrát minimum paměti.
Nginx staví na asynchronní, událostmi řízené architektuře. Jeden hlavní proces sleduje soketové události a předává je workerům, kteří obslouží desítky tisíc spojení, aniž by museli vytvářet nové vlákno pro každé z nich. Navíc perfektně využívá zabudovanou cache.
Výsledek? Blesková obsluha statického obsahu a elegantní load‑balancing.
Mimo HTTP umí Nginx posloužit i jako reverzní proxy pro SMTP, POP3, IMAP nebo TCP streamy.
Doporučujeme přečíst i článek, jak funguje RAM na Linuxu, kde rozebíráme právě i cache.
Srovnání výkonu: statika, dynamika a všední realita
| Scénář | Vítěz | Proč vyhrál |
|---|---|---|
| Statický obsah (1000 současných spojení) | Nginx | ~2,5× rychlejší, o 4 % nižší spotřeba RAM. |
| Statický obsah (512 spojení) | Nginx | ~2× rychlejší. |
| Dynamický obsah (PHP‑FPM vs. MPM_worker) | Remíza | S dobře nastavenou cache je to vyrovnané. |
| Multitenant systém s mode_rewrite (použití pro běžný WordPress) | Apache | Nginx má jeden centrální konfigurační soubor. |
A pokud chcete vytěžit z obou světů maximum, nic vám nebrání nasadit Nginx do první linie, kde řeší statické soubory a cache. Apache nechte odbavovat dynamický provoz, například u WordPress webů.
Bezpečnost web serveru
Oba servery mají solidní reputaci. Nginx má navrch díky kompaktnějšímu kódu a průběžně aktualizovanému seznamu zranitelností. Na Nginx jsou postavené různé WAF (Web Application Firewall) populární jsou například Safeline nebo Bunkerweb – ty odchytávají různé SQL injection, XSS, Brute force a další útoky ještě dřív, než se požadavky vůbec k aplikaci dostanou.
Apache zase vyvinul modul modsecurity, který se později stal de facto standardem (doporučuje ho i OWASP, organizace věnující se webové bezpečnosti). A publikoval detailní best practices (např. ochrana proti DDoS nebo správná práce s právy souborů).
Flexibilita a moduly
Apache i Nginx disponují hromadou oficiálních modulů i modulů třetích stran: cache, proxy, load‑balancing, HTTP/2, WebSockets… Co vás napadne, to pravděpodobně existuje. Nginx navíc láká na integraci Lua Just-In-Time compiler pro moduly do Nginxu, kterou miluje například framework OpenResty (jde o skriptování vlastních modulů do Nginxu).
Apache modules
- Oficiální moduly.
- Seznam modulů na Wikipedii.
Nginx modules
Nelze říci, kdo má lepší moduly, vychází to vesměs na stejno. Oba webservery mají možnost pro cachovani, proxy-ing a load balancing. Nginx ale vyniká více v tom být využit jako reverzní proxy pro TCP a e-maily (SMTP, IMAP, POP3).
Nginx má ale jednu větší výhodu v podobě podpory LUA scriptování, který využívá např. OpenResty.
.htaccess – tajná zbraň Apache
Soubor .htaccess dovoluje (sdíleným) hostovaným projektům měnit chování serveru bez přístupu k hlavní konfiguraci. Elegantní, ale daň z výkonu je citelná – pro každý request musí Apache zkontrolovat htaccess soubory.
Nginx ekvivalent nemá; změny děláte přímo v konfiguračním souboru a poté reloadnete server. Menší pohodlí, zato vyšší rychlost.
Nginx a WordPress
Pokud porovnáme, který webserver dokáže lépe zprostředkovávat WordPress, tak odpověď bude znít jasně: Nginx. Spousta WordPress hostingů běží právě na něm, protože dokáže obsah dostat ke klientům rychleji než Apache. Hlavně co se statického obsahu týče.
VPS Centrum
Vyzkoušejte zdarma naši aplikaci pro správu serveru a domén. Budete si připadat jako zkušený administrátor.
Jak to funguje na virtuálním serveru od Váš Hosting?
Na serveru je předinstalovaný Apache i Nginx. Chceme dát každému na výběr a bez složitých instalací a koumání, jak na to. Pokud budete mít s nastavením jakýkoliv problém, tak nám napište na podporu a s radostí vám pomůžeme. Jak uvidíte v souhrnu na konci, tak obě řešení mají své pro i proti. Nejdůležitější je tedy otestovat, co bude nejlépe fungovat zrovna vám.
Virtuální servery s VPS Centrem, mají v sekci Správa serveru tlačítko přepnout na Nginx, který je vč. konfigurace předpřipravený. Defaultně servery běží na Apache.
Pozor: Nginx neumí dynamicky načítat pravidla ze souboru .htaccess. Při přechodu z Apache na Nginx proto přestanou direktivy v .htaccess fungovat. Všechna přesměrování a další pravidla je potřeba přenést do hlavní konfigurace Nginxu (např. do bloků server/location).
V dokumentaci WordPressu najdete příklady konfigurací pro Nginx, které řeší i virtuální robots.txt.
Freelo - Nástroj na řízení úkolů a projektů
Přidej se, pozvi svůj tým a klienty, rozděl práci a sleduj, jak se úkoly dají do pohybu.
Verdikt? Vyhrává ten, kdo je správně nastaven
- Apache exceluje ve flexibilitě (.htaccess, obří komunita, modulární ekosystém).
- Nginx dominuje v rychlosti statiky, reverzní proxy a efektivitě zdrojů.
- Kombinace obou („Nginx → Apache“) přináší to nejlepší z obou světů, ale vyžaduje pokročilejší správu.
Když si to rozebereme detailněji: Na sdíleném hostingu obvykle vyhrává Apache díky .htaccess, na VPS a clusterech zase Nginx kvůli výkonu a jednoduché horizontální škálovatelnosti.
S komerční verzí přichází další výhody ve formě pokročilejšího load balancingu a API pro rekonfiguraci v reálném čase.
Na sdíleném hostingu zase většinou narazíme na Apache, protože soubor .htaccess nabízí koncovým uživatelům větší flexibilitu ohledně nastavení webserveru a různých pravidel.
Nginx je zase mnohem populárnější na VPS či dedikovaných serverech nebo rovnou v celých clusterech. Najdete ho určitě i v přední linii na velkých portálech, kteří musí obsluhovat velký počet návštěvníků najednou a dodat jim statický obsah a/nebo streamovat mediální obsah.
Apache má zase obrovskou komunitu, je s námi už dlouho a je velice stabilní. Většina lidí si tedy zvykla, že to “nějak funguje” a nemusí tomu věnovat čas a experimentovat.
Jeho podporu můžete vypnout za pomoci modulu mod_event, čímž se Apache výkonnostně přiblíží k Nginxu.
Rada na závěr?
Nejlepší je otestovat obě varianty na vlastním projektu. V našem VPS Centru to zvládnete během pár kliknutí – a prvních 7 dní máte zdarma. Tak co, dáte Apache ještě šanci, nebo necháte Nginx, aby ukázal, co v něm dříme?
